Všichni se honíme za máky, slunečnicemi a obzvlášť´ levandulí. A viděli jste někdy pole měsíčků? Pokud ne, tak jsem ve vaší skupině! Na naší cestě po jižní Moravě, mezi všemi těmi vinicemi a jejich zelení jsem náhle spatřila oranžovou oázu.
Stala se vám někdy situace, že když něco cíleně hledáte, tak to prostě nenajdete? Anebo naopak, když něco velmi chcete, ale nehledáte to, tak se to vynoří odnikud. A takhle se to stalo i mně. Říkala jsem si, že ze všech polí bych asi nejvíc chtěla uvidět to, které pro mě nejvíc znamená.
Jednou z věci, kterou miluji na přírodě, je fakt, že mě dokáže nabít pozitivní energií. Občas jsme tak moc pohlcení každodenní rutinou, že zapomínáme na důležitou věc – život tkví v maličkostech. Snažím se proto všímat si co nejvíce těch krásných okamžiků. A česká flora má opravdu co nabídnout. Jako červnovou rostlinu jsem tedy vybrala mák.
V době koronaviru jsme si udělali novou zálibu – víkendové výlety za přírodou. Konec konců, kdybych furt seděla jenom doma, pravděpodobně bych se zbláznila. Spojili jsme tedy příjemné s užitečným.