Studovali jste někdy západ slunce? Všimli jste si, na kolik barev se rozpadá nebe a kolik odstínů se v něm prolíná? A pokud zapadající slunce vrhá světlo na zlaté klasy pšenice, je z toho neodolatelná nádhera.
Stalo se vám někdy, že jste takhle projížděli kolem nádherného přitažlivého fialového pole, a nevěděli jste název krásy, co na vás koukala svými květy? Sice fialové máky nechávám na jindy, ale tentokrát se mi poštěstilo zažít, ačkoliv nevelké, ale hrozně fotogenické pole svazenek.
Jednou z věci, kterou miluji na přírodě, je fakt, že mě dokáže nabít pozitivní energií. Občas jsme tak moc pohlcení každodenní rutinou, že zapomínáme na důležitou věc – život tkví v maličkostech. Snažím se proto všímat si co nejvíce těch krásných okamžiků. A česká flora má opravdu co nabídnout. Jako červnovou rostlinu jsem tedy vybrala mák.
Víte, v čem pro mě spočívá úplné kouzlo Kréty? Není to jídlo, ani historie, ale je to ta rozmanitost. Když ráno vyjedete z města a cestou uvidíte tolik různorodých krajin, tak nemůžete uvěřit, že to všechno je na tak malém ostrově.
V době koronaviru jsme si udělali novou zálibu – víkendové výlety za přírodou. Konec konců, kdybych furt seděla jenom doma, pravděpodobně bych se zbláznila. Spojili jsme tedy příjemné s užitečným.