Staroměstská radnice: Středověké srdce Prahy

Je to asi všeobecně známý fakt, že Praha je urbanisticky taková trochu výjimečná na rozdíl od jiných světových metropolí. Až do 18. století totiž neměla jedno historické centrum, neboť´ se již od dávných dob skládala z několika menších měst, která dneska jsou již částmi Prahy. Takže logicky je historických center v Praze hned několik, ze kterých ta nejstarší jsou na Hradčanech, Malé Straně a Novém Městě. Nicméně asi turistický nejznámější částí Prahy je Staré Město a přesně tam, dá se říct, je srdce Prahy. Dokazuje to aspoň obrovský vánoční stromeček, který se každý prosinec hrdě vztyčuje na Staroměstském náměstí. No a uprostřed náměstí stojí nejdůležitější a nejznámější historická památka celého Starého Města (ačkoliv z mého pohledu je to jen malá kapka v oceánu). A tou je Staroměstská radnice.

Již při pohledu na budovu radnice zjistíme, že se skládá z několika menších barevných budov. Dnes je těžké uvěřit, že ve 14. století, kdy radnice byla založena, tvořil ji jen jeden kupecký dům. Postupně však byla rozšiřována o další budovy, ze kterých ale bohužel se nezachovaly všechny. Za druhé světové války tak přišla radnice o celé severovýchodní křídlo, které lze spatřit už jen na starých pohlednicích. Ale když se na radnici podíváte ze směru Týnského chrámu, tak uvidíte, že její vínová část je jakoby nedostavena. Zničené křídlo totiž stalo právě zde, kde se dnes rozkládá malý parčík.

Nicméně hlavním důvodem, proč u Staroměstské radnice každou celou hodinu vždycky uvidíme obrovské davy lidí, je její mechanický klenot Pražský Orloj. Je to asi jedna z nejhezčích a nejcennějších památek v Praze vůbec. Nejen že jsou to jedny z nejstarších astronomických hodin na světe, majících původ již ve středověku. Ale také jsou to nejstarší fungující hodiny svého druhu. Od sebe mužů dodat, že asi i nejkrásnější v Europě. Sám Orloj má několik ciferníků, kalendář a k tomu mechanické figuríny. Právě ony každou celou hodinu vychází z horního okénka a točí se. Nechybí tam ani Smrtka. Staroměstský Orloj je nepochybně jedním z nejdůležitějších symbolů Prahy.

Sama prohlídka historických interiérů radnice zahrnuje hned několik místností, ze kterých asi nejhezčí a zároveň první je kaple Panny Marie, která je i zvenku nepřehlédnutelná díky gotickému arkýři. Nachází se tam dominantní trojkřídlý oltář návrhu známého českého stavitele a restauratéra J. Mockera, který mezi jiné koncem 19. století dostavoval mnoho objektů v neogotickém stylu v Praze. V kapli se také nachází malá kopie Mariánského sloupu, který v reálných poměrech můžeme po sta letech znovu vidět na Staroměstském náměstí. Ovšem pokud v kapličce vyjdete pár schůdků nahoru, uvidíte tak trochu kouzelný mechanismus Orloje z figurkami dvanácti apoštolů. To přesně ony každou celou hodinu se zvenku střídají v okýnku nejznámějších astronomických hodin.

Z kaple se dostaneme do Obecní síně, kde se dřív projednávalo ohledně správy Starého Města. Pokud se pozorně podíváte, uvidíte pod schody malé dveře, které vedou do nevelké místnosti. Sloužila dřív jako vězení.

Schody nás přivedou do Staré radní síně, která vyniká svou dřevěnou středověkou výzdobou a obrovskými kamnami. Na stropu ovšem uvidíme již renesanční prvky s trámy a kazetami, které podle mě jsou jediněmi z nejhezčích vynálezů Renesance vůbec. Lze zde také spatřit spoustu cechovních erbů a znak Starého Města pražského. Nicméně okna pávě této krásné síně byla svědkem jedné z pražských defenestraci, která je zřejmě českým vynálezem.

Z historických interiérů se dostaneme do předsálí zasedacího sálu. V minulosti sloužil jako šatna pro městské zastupitelstvo. Do oka hned padne modrá porcelánová váza, kterou Praha dostala od města Paříže. Proto také na podstavci uvidíme znaky přesně těchto měst.

Po předsálí se nachází největší reprezentativní místnost na radnici, a to Brožíkův sál. Je takto pojmenován kvůli dvěma monumentálním obrazům V. Brožíka. Jeden z nich je ten známý “Jan Hus před koncilem kostnickým”. V dnešní době je sál využíván jako místo pro statní návštěvy, udělovaní čestných občanství a další slavnostní akce.

Posledním sálem je Jiříkova síň, která je pochopitelně pojmenovaná podle českého krále Jiřího z Poděbrad. U oken je vidět i jeho bysta. Mimochodem, pokud se z okna podíváte vpravo, uvidíte Dům u minuty s ozdobným sgrafitem, a zde radnice již končí.

Prohlídka radnice ale rozhodně nekončí sály. Nahoře vás totiž čeká jeden z nejhezčích pražských výhledů. Věž Staroměstské radnice disponuje rovněž výtahem, což je rozhodně velké plusko. No a panoramatem na Staré Město a další okolní čtvrtě se můžeme už jen kochat!