V České Republice žiju už tři roky a centrem mého živobytí je malé město Hostivice hned u Prahy. Své město (je to fajn, že už takhle můžu říkat) mám hrozně ráda hned z několika důvodu. Zaprvé klidná a zelená lokalita našeho bytu a náš samotný úžasný byt. Zadruhé blízkost od Prahy, kde pracuji. Prahu sice miluji, ale jsem také ráda, že nežiju bezprostředně tam, takže je to ideální zlatý střed. A do třetice… Hostivice je více přírodní město, něž se může zdát na první pohled. Jeho chaotické uličky a cestičky lemují krásné lesy, potůčky a hlavně rybníky.
V dnešním článku ale nebudu popisovat hostivické pamětihodnosti. Jak víte, miluji přírodu, a proto bych se s vámi chtěla podělit o jeden určitý okamžik, a to krásu mého města v podzimním období. Jsem sice také člověk architektury, ale v posledních letech mě víc a víc láká architektura přírodní. Podělím se s vámi mým vlastním vnímáním podzimních Hostivic a to tak, jak je vidím já.
Možná velká města nabízí mnoho příležitostí k zábavě, ale já jsem člověk, který si mnohém víc užije přírodní procházku v lese a pozorování, jak poklidně plují labutě po vodní hladině místního rybníka. Malá města toho občas nabízí mnohém víc, niž si myslíme. Ale nejdůležitější je možnost být sám se sebou a vnímat věci okolo.
0 Comments