Restaurace: U Matěje

Typ kuchyně

Česká republika za svou historii vyprodukovala díky soutěži Masterchef již 4 nejlepší amatérské kuchaře a brzy k nim přibude pátý. Jako porotci se tam objevují známí čeští kuchaři, kteří jsou špičkou ve svém oboru. V posledních dvou řadách se v roli katů porotců objevilo trio Radek Kašpárek, Přemek Forejt a Jan Punčochář. A právě poslední jmenovaný vlastní restauraci na pražské Babě, která nese název U Matěje. Jan Punčochář je známý svou láskou k české kuchyni, a tak není divu, že se ji ve své restauraci věnuje naplno.

Restaurace se nachází v Hendlově dvoře přímo u kostela sv. Matěje. Zvenku ovšem byste těžko tipovali, že se jedná o restauraci. Nebýt názvu nad vstupní brankou, snadno byste tento klenot české gastronomie přehlédli. Něco jiného vás ovšem čeká po vstupu dovnitř. Ihned za vchodovými dveřmi na vás dýchne útulný luxus hlavní haly. Ihned pochopíte, že tady se děje něco výjimečného. Hlavní dominantou celého prostoru je dutý pařez kde si vás převezme obsluha a dovede vás k vašemu stolu. Domáckou atmosféru podtrhují na stěnách visící zlaté prázdné rámy. Prostor je vhodný nejen pro velké rodiny, které se mohou posadit doprostřed místnosti k velkým kulatým stolům, ale také menší rodiny, přátelé a páry. Ti si sednou po obvodu haly k menším stolům a pořád budou mít příjemný výhled na celý prostor. Mimo hlavní halu je k dispozici ještě menší prostor v prvním patře a malá místnost vpravo od hlavních dveří.

Ještě než se podíváme na jídelní lístek musím pár komentářů k místní obsluze. Je vidět, že zde všichni pracují s radostí. Obsluha je velice příjemná, usměvavá a vždy velice nápomocná. A věřte, že to není standardem v každé restauraci.

Nyní už ovšem k jídelnímu lístku. Ten není nikterak obsáhlý. Neobsahuje stovky jídel, ale naopak obsahuje ty nejlepší speciality české kuchyně, které si můžete dát. Restauraci jsme již navštívili dvakrát, a proto vám můžeme podat informace o více jídlech. A že je o čem povídat. Nutno ještě dodat, že ačkoliv se jedná o restauraci známého českého šéfkuchaře, nedostanete tady malou, skoro neviditelnou porci uprostřed prázdného talíře. Ale krásnou velkou porci, jak se na české jídlo sluší a patří.

Začněme polévkou. Máme rádi polévky jak krémové, tak vývarové a tak i husté české poctivé. Tady U Matěje jsme zvolili Tomatový krém. Ve stálé nabídce sice není, ale pokud ho někdy budou opět mít, tak neváhejte a ochutnejte. Jejich krém s bazalkovým pestem. Ne každý je fanouškem rajčat, ale tuhle polévku by měl ochutnat každý. Již po prvním soustu se v ústech dostavil pocit, že se člověk ocitl na italské farmě.

Jako předkrm restaurace nabízela dříve drůbeží paštiku se švestkovým chutney. Opět zde platí, že ne každý je zastáncem jater a paštik obecně, ale pokud byste nevěděli, že vám donesli paštiku, tak to ani nepoznáte. Jemná chuť, snadno roztíratelná na domácí chléb. Dokonalost tohoto chodu doplňuje nakládaná cibulka a perfektně dochucené švestkové chutney. Pevně doufám, že se brzy na jídelníček vrátí.

Teplý předkrm, který si můžete dát je místní specialita v podobě Kapřích hranolek. O kaprech se říká, že to jsou bahenní rybníkové ryby. No jo, ale i z této ryby se dá udělat delikatesa. Smažené kapří kousky jsou doplněny skvělou koprovou majonézou a zelným salátem. Myslím si, že tohle jídlo má velký smysl.

Předkrmový rajčatový salát s vodním melounem a sýrem feta je doplněny ještě o bazalkový olej. Kombinace čerstvých rajčat a vodního melounu je velice neobvyklá, ba přímo šílená. Tady to ale tvoří výbornou kombinaci.

Hlavní chody patří již tradičně v české kuchyni k těm těžším jídlům. Snadno se vám tak stane, že odcházíte s plným a bolavým břichem. Tady je tomu ovšem úplně jinak. Česká klasika je tu podávaná moderně a vždy tak, aby pohladila i ty nejvybíravější chuťové pohárky. Vemte si třeba tradiční českou koprovou omáčku. Tady je dělaná úplně jinak. Na talíři se nachází Telecí pavouček s omáčkou z kopru a hub s domácím knedlíkem. Dokonalost celého pokrmu spočívá v jeho rozmanitosti. Křehkost telecího masa je jedinečná. Není ani potřeba nože. Výrazná chuť kopru potěší každého milovníka koprové omáčky a vy, co jí nejíte, věřte, že tady ji sníte. O kombinaci chutí v celém jídle nemusím ani mluvit.

Pan Punčochář často říká, že jeho nejoblíbenějším pokrmem české kuchyně je křepelka. Křepelka sice v nabídce není, ale za to tu najdete Nadívanou perličku se špeclemi a cuketou. Není žádným překvapením, že se perlička již při pohledu rozpadala. Byla křehká a výtečná. Doplněna šťávou a špeclemi tvořila skvělé a hlavně lehké jídlo.

Kdysi měli v nabídce také Cordon Bleu. Telecí rolka plněná zrajícím sýrem a kvalitní šunkou od kosti. Teprve tady jsme pochopili, že to, co jinde vydávají za Cordon Bleu, nemá nic společného s tímto lahodným pokrmem. Maso se rozpadalo v ústech a chuť doplňoval roztavený sýr se šunkou. Pocit z české kuchyně navozovala bramborová kaše a hlavně klasický český okurkový salát. Lahoda. Pokud budete mít možnost tento pokrm od pana Punčocháře ochutnat, tak neváhejte.

Co byste řekli na nějaké opět lehounké jídlo? Tady totiž mají něco, co jsme jinde opravdu jen tak nenajdete. Kachní prsa se salátem z řepy a ostružin. Tento pokrm již vypadá lahodně a stejně tak i chutná. Kachní prsa byla přesně tak, jak máme rádi – růžová, ale naprosto křehoučká. V salátu se mísí chutě sladké, kyselé a spousta jiných. Opět není co vytknout.

Dezerty se U Matěje často obměňují podle aktuálně sezónních surovin, ale i tak najdete dvě stálice, které byste neměli minout. Začněme českou klasikou. Tvarohové buchty. Buchty přelité rumem a podávané s vanilkovou zmrzlinou? Za mě neotřelá, ale perfektní kombinace. Zejména ale řidičům doporučuji druhý dezert.

Dejte si karamelové vejce s mangem. Nebudu vám kazit překvapení, abyste nepřišli o zážitek, a tak se o tomto dezertu nebudu moc rozepisovat a ani ho ukazovat.

Na konci léta měli výborný čokoládový dortík s meruňkami a meruňkovým sorbetem. Hutný a sladký čokoládový dort perfektně kombinovaný s kyselou meruňkou nám vykouzlil úsměv na tváři. Toto byla výtečná tečka za perfektním večerem.

Spousta našich zahraničních přátel říká, že českou kuchyni nemají rádi, že je moc tučná a nevypadá nijak vábně. Příště je jednoznačně musím vzít sem. Jsem si stoprocentně jistá, že toto je totiž to místo, kde cizinci změní svůj názor na českou gastronomii.

Velmi zřídka se restauraci povede skloubit dohromady všechny tři složky Maurerova hodnocení. Jídlo, obsluha, interiér. Všechno na jedničku.