Už jsem si myslela, že období polních kras je pro mě uzavřeno spolu s létem, když tady najednou… Řepkové pole v září? Ne, to je hořčice!
Když se tak podívám na podzim, tak nepochybně má své kouzlo, které nejvíc spočívá v jeho pestré paletě. Podzim je melancholický, ale také hrozně barevný. Jen se koukněte do nějakého parku poblíž vás: stromy jsou zbarvené do zlata, zelena, hněda, červena a žluta. Okamžitě se mi vybavuje zelený kabát, červený baret a žlutý svetr. No vlastně. Právě jeho hořčičný odstín jsem na sobě ten den měla. A právě na hořčici jsme ten den náhodou narazili cestou z lesa domu. Krása tohoto pole mi úplně vzala dech, obzvlášť v kombinaci s úplně modrým nebem! To byl přesně ten případ, kdy příroda naprosto trefila do mé podzimní nálady… a barev mého oblečení!
V mém životě jsou takové okamžiky mimořádné. To je prostě krása, za kterou jsem světu vděčná. Za to, že se můžu zastavit a ponořit se myšlenkami někam jinam. Za to, že příroda je dokonale estetická pro mé oko. A nakonec za to, že mě v životě hodně inspiruje.
0 Comments